Na přelomu roku 2018/9 jsem měla zajímavou návštěvu. Přijel k nám Američan Andrew Durham, muž z Idahu, který se posledních 12 let věnoval výzkumu pobytů v temnotě a napsal na toto téma knihu. Ráda bych vám v tomto článku zprostředkovala vyextrahovanou esenci našeho předlouhého a oboustranně inspirativního rozhovoru o našich zkušenostech s pobyty ve tmě!
„Temnonoš“ Andrew
Podobně jako světlonoš nese světem světlo, Andrew přináší lidem po celém světě vědomí o léčivých účincích tmy. Z tohoto pohledu je jakýmsi průkopníkem, evangelistou. Vymyslel technicky perfektní temnou komoru, aplikovatelnou v jakékoliv zemi na planetě. Postavil 15 míst pro tmu v 5ti zemích a 3 různých klimatech (v Austrálii, Švédsku, Španělsku, Guatemale, a dalších zemích), staral se o 28 temných retreatů, ať už osobně, nebo jen po telefonu podporoval opatrovníky. Sám na sobě vyzkoušel pobyt ve tmě 25 krát, nyní se pouští do dalšího v ČR, na který bude navazovat 20ti denní pobyt ve tmě. Chtěl by se postupně dopracovat k ročnímu pobytu, spojenému s ayurvédskou tajnou technikou Kaya Kalpou, při které údajně lidský organizmus totálně zregeneruje, včetně nových vlasů a zubů.
Česko – světové „hlavní město“ tmy!
Andrew přijel do ČR, aby prozkoumal, čím to je, že v tak malé zemi jako je Česká Republika, existuje tolik poskytovatelů této neobvyklé praktiky. Naši zemi nazývá „world capital of darkroom retreats“ a byl velmi rád, že mohl konečně diskutovat o technických i filosofických rovinách tmy s někým rovnocenným. Doteď spíše pomáhal druhým, zaučoval je a předával jim své poznatky, pročež se cítil po tolika letech spíše vyčerpaný.
Tma hygienická
Ráda bych vás seznámila s jeho filosofií pobytů ve tmě. Andrew na svých stránkách a ve své knize spojuje pobyty ve tmě s hygienou. My si pod pojmem hygiena většinou představíme čištění zubů a mytí rukou před jídlem, ale hygiena je původně biologická věda o zdraví, která je založena na přirozené sebeléčebné povaze života a (na rozdíl od medicíny, založené na pilulkách a pomoci doktorů) normálních podmínkách jako čerstvý vzduch, dostatečný spánek, čistá strava, časté koupele a každodenní cvičení. Tyto principy se dají aplikovat stejně na organické systémy, jako na psychiku. Hygiena začala být vyučována v roce 1832 v tehdejší průmyslové společnosti a ta zaznamenala celosvětový nárůst zdraví.
https://leanpub.com/darkroomretreat
Nalezení ztraceného pocitu štěstí
Andrew věří tomu, že obyčejným obnovením hygienických kvalit v našich životech se můžeme navrátit k přirozenému zdraví těla, ale i k pocitu přirozené radosti a štěstí. Říká:
„Radost je funkce života, ne úsilí. Nedostatek radosti naznačuje poškozený systém, ne morální selhání. Vytvořením podmínek pro hluboký odpočinek se toto poškození samo o sobě uzdravuje a radost se navrací.
Úsilí, náš samolibý všelék, nám dává falešné a krátkodobé výsledky. Vůlí nemůžeme udělat nic pro obnovení radosti. Můžeme jen podporovat organismus při jeho autonomní obnově. Po 10000 let jsme my, civilizovaní lidé správně tušili, že něco je s námi špatně a že s tím musíme něco udělat. Ale mýlili jsme se v tom, která naše část to musí udělat. Konečně tato kniha nastiňuje problém odpočinku.“
Huboký odpočinek jako léčba traumat
Stavem odpočinku v našem bláznivém světě často pohrdáme jako ztrátou času, přestože je polovinou života a je to rovnoprávný aspekt života, bez kterého není možná akce ani uzdravení. Odpočinek je dvou druhů: obyčejný (noční spánek a relaxaci – pro udržení zdraví) a hluboký (celé dny, týdny nebo měsíce v ústraní – pro zotavení z velkých traumat a nemocí, obrácení toku stárnutí). Dojdeme k němu těmito způsoby: mlčení, samota, půst, temnota. Tyto prostředky se můžou kombinovat, aby bylo dosaženo většího efektu.
Dny na přechod do světla
Během svých pobytů ve tmě přišel na to, že po zhasnutí světla se organismus přeladí na jakési niterné fungování, které se děje ve 48 hodinových cyklech. Proto se rozhodl podstupovat temné retreaty vždy v násobcích dvou dnů a zbylé dny si nechat jako tzv.tranzitní, přechodové či integrační dny, kdy zůstává v již osvětlené prostoře na tmu, ještě nemá zaplý telefon, s nikým nemluví a čas těchto dní věnuje vycházkám po přírodě, zapisováním zážitků a integrací všeho, co se ve tmě událo.
Inspirovalo mě to k tomu, nabídnout svým klientům totéž. (U většiny provozovatelů tmy musíte odjet v den, kdy opustíte temnotu.) Často se stává, že lidé pocítí touhu vylézt ze tmy dříve, (což může být intuitivní vycítění dvoudenních cyklů), ale raději zatnou zuby a zůstanou i poslední den, aby to „dotáhli“ do konce, aby neměli pocit, že selhali. Pokud vylezou ze tmy opravdu dříve, hned odjedou domů, kde se hned zapojí do normálního života rodiny nebo firmy. Ráda bych proto lidi pobídla, aby se nebáli vylézt ze tmy kdykoliv to ucítí jako správné a nechali si zbylé dny jako dny přechodu do světla a v případě, že svůj pobyt ukončí běžným způsobem (v pátek dopoledne) aby se pokusili zůstat ještě celý víkend mlčenlivější, nepracovat mentálně, ideálně celý další týden zůstat v klidnějším modu bez párty, alkoholu, a extrémních vypětí.
Ráda bych vypracovala užitečný manuál pro přípravu před pobytem ve tmě a pro integraci temného pobytu, který by každý klient naší tmy dostal již při přihlášení do tmy a mohl tak s informacemi v něm nakládat vědomě již od chvíle, kdy si pobyt v ústraní a temnotě plánuje. Jak říká Jan Bím, průvodce při doprovázených poutích, cesta, nebo pouť, se skládá z tří částí: Příprava na pouť, samotná pouť a pak návrat zpět, integrace pouti. Každá část je stejně důležitá.
Stejně tak bych ráda sdělila lidem, kteří se do tmy chystají, že tma začíná již vaším rozhodnutím jít do tmy, přípravou, pobytem ve tmě a pak cestou zpět do běžného života a i tyto části jsou všechny stejně důležité.
